|
Přijde malá želvička ke stromu, vzdychne a začne se na něj drápat. V koruně roztáhne tlapičky, skočí a rozplácne se na zemi. Po chvíli se oklepe, drápe se zase nahoru, roztáhne tlapičky a prásk na zem. A tak pořád dokola. Vedle na stromě se na to koukají dva ptáci – jeden se poškrábe na hlavě: „Ty, hele, neměli bysme jí říct, že je adoptovaná?“ |
| |
|
